Napsal jsem knihu

Tramtaradá! Napsal jsem knihu! Bravo, bravo, slyším ten potlesk. Je mi jasné, co si právě myslíte.

Dneska už napíše knihu každý debil.

Je to tak! K vytvoření knihy nemusíte umět zhola nic. Dokonce ani nepotřebujete ovládat pravidla pravopisu, protože korektury za vás stejně dělají druzí.

Stačí vám průměrný nápad, papír a tužka. Respektive obyčejný poznámkový editor v počítači, alespoň v mém případě.

Internetová jazyková příručka patří mezi mé nejoblíbenější stránky.

Takový námět vezmete, napíšete pár desítek normostran, dáte to někomu na zkoušku přečíst, zapracujete první připomínky, a pak to můžete poslat do nakladatelství. (Nebo strčit do šuplíku.)

Touto návaznou částí se budeme zabývat příště, protože hotovou první verzí knihy vše teprve začíná, nicméně zastavme se ještě u psaní. Asi nejtěžší bývá se k němu dokopat.

Jestli se do psaní musíte nutit, raději toho nechte. Kvalitní věci vznikají od srdce, ne na příkaz. Byť vás psaní baví, nemusíte se hned stát spisovateli. Těch najdeme po světě víc než dost!

Jde o běh na dlouhou trať. Jednak vůbec začít, ale pak také vytrvat. Mně se nejvíce osvědčil pevně stanovený termín v blízké budoucnosti, který mě nutí vytvořit v průměru minimálně dvě normostrany denně.

Což s trochou pevné vůle není problém. Můžu jeden den vynechat, druhý napsat strany čtyři, přičemž stále plním limity a vedle toho stíhám všechny ostatní běžné aktivity.

S takovým režimem vaše okolí snad ani nezaznamená, že chystáte něco velkého. Tím příjemněji je poté překvapíte hotovým rukopisem.

Mám předem připravenou kostru děje, v rámci které se pohybuji, ale jinak plynu od jedné kapitoly ke druhé, kam mě příběh zavede.

Mé natěšení na pokračování mi dává takovou chuť k tvoření, že se kolikrát musím hlídat, abych kvůli vlastní knize nezanedbával další činnosti všedního dne. Například jídlo.

Nedokážu vyprodukovat dostatek podkladů pro tlusté bichle. Ani nechci. Moji knížku sfouknete za hodinku až dvě čistého času. Čtenáři tak ušetřím čas, sobě také, ve výsledku jsme všichni spokojení.

Svoji knihu jsem od prvního námětu po poslední tečku (v prvotní verzi) napsal za jeden a půl měsíce. Nechápu, proč se s tím někteří patlají roky. Mně by to za to nestálo.

Napsat knihu není složité. Zvládnete to taky! Pokud chcete, pusťte se do toho ještě dnes a nepřestávejte, dokud nedojdete až na konec. Budiž vám můj příklad inspirací!

Co s připraveným textem dál, to si řekneme příště. Do té doby vám všem přeji kreativní nápady a aby vám inspirace vydržela až do finále!

Líbilo? Komentujte!